Hýčkejte si mrkev a petržel až do jara. Jak na to?

Vypěstovat pěknou a dobrou kořenovou zeleninu dá práci. Okopáváte ji, zaléváte, hýčkáte ji. Byla by škoda, kdyby vaše práce přišla vniveč. Možná si myslíte, že uchovat mrkev nebo celer je náročné. Není. Stačí, když víte, jak na to.

Na sklizeň byste se měli připravit dopředu. Zhodnoťte, jak je na tom vaše domácnost, zda máte tmavé, chladné a vlhké místo – nejlépe sklep, kam zeleninu můžete uložit. Potřebovat budete také kbelíky nebo jiné větší nádoby.

Se sklizní kořenové zeleniny nemusíte pospíchat. V zemi je jí dobře, a hlavně pozdní odrůdy vydrží v záhonech minimálně do konce října.

Až přijde velký den a vy budete sklízet, vyberte si dny, kdy neprší. Záhony by neměly být promočené. Při dobývání kořenové zeleniny dávejte pozor, ať ji nepoškodíte. Hlavně mrkev je křehká, a pokud bude mít šrám nebo ji dokonce zlomíte, ke skladování se nehodí. Raději ji co nejdříve spotřebujte.

Nať a listy od celeru nebo červené řepy stačí ukroutit a můžete je hodit do kompostu. Střed, takzvané srdíčko, by mělo zůstat nepoškozené, jinak bude bulva rychle chřadnout.

Ke skladování zeleniny se používá nejčastěji písek. Hodí se ale i substrát, perlit, rašelina, případně piliny či hobliny – materiály, které dobře drží vlhkost. Ta je pro správné uchování zeleniny důležitá, podobně jako vhodná teplota.

Ideální teplota pro skladování mrkve, petržele, celeru a červené řepy je kolem 2 až 5 °C. Vlhkost vzduchu by měla být kolem 70 až 80 %. Když bude zelenině příliš teplo, začne brzy obrážet a nať znovu poroste. Pokud bude vlhkost příliš vysoká, začne zelenina rychleji uhnívat, a pokud bude vlhkost příliš nízká, bude zase rychle vysychat.

Po sklizni nechte kořenovou zeleninu oschnout a zbavte jí zeminy. Připravte si nádoby, například kbelíky, a také písek. K uskladnění vyberte jen zdravé a nepoškozené plody. Dno nádoby naplňte pískem a kořenovou zeleninu vložte jednu po druhé nastojato do písku. Dbejte na to, aby se nedotýkaly. To proto, kdyby jedna chytla plíseň, aby ji hned nepředala dál. Ukládejte zvlášť mrkev, petržel, celer i řepu. Potom zeleninu zasypte pískem tak, aby horní část (srdíčko) lehce vyčnívala.

Pokud máte starý sklep, který jste vyčistili a nejlépe vybílili vápnem (dezinfikuje), uložte nádoby s kořenovou zeleninou tam. Nikdy při skladování nemíchejte zeleninu a ovoce. Například jablka při dozrávání vylučují plyny, které způsobují hořknutí mrkve. A vy chcete, aby byla sladká a svěží jako ze záhonu.

Jestli je vaše domácnost bez sklepu, můžete k uskladnění použít i skleník nebo pařeniště. Kořenovou zeleninu jednoduše založte do záhonů ve skleníků (do zeminy, případně můžete navozit i písek), a přikryjte ji silnější netkanou textilií. Až přijdou trvalejší mrazy, třeba v prosinci a v lednu, přidejte další izolační vrstvu – starou deku nebo bublinkovou folii.

Dobře uložená kořenová zelenina vydrží až půl roku, ne-li do nové sklizně. Pokud se skladováním zeleniny teprve začínáte, zkuste část úrody zamrazit – pro jistotu. Uskladněnou zeleninu také pravidelně kontrolujte, protože choroby a hniloby se rychle šíří. Jakýkoli nahnilý kousek hned vyhoďte.

A tady je 5 opravdu dobrých důvodů, proč jíst mrkev.